BPM

Pokud chceme pochopit plně genezi projektu BPM, musíme
sestoupit až k prvnímu setkaní Lipa a Paulieho, které
se událo těsně po skončení základky. Oba v tu dobu se
zaujetím nacházejí seberealizaci ve skateboardingu,
přičemž rapová kultura jde s nimi ruku v ruce s tímto
streetovym koníčkem. Lipo začíná psát první naivity a
Paulie se záhy připojuje. Tento projev osobnosti však
ještě není prioritou. Videa Fáze č.1 až č.3, které vy-
tvořili společnými silami, jsou dokladem uzavírající
se jedné části jejich životů.

Na střední se rap začíná pomalu stávat prioritou a vzniká
kapela Al Dente ve které působí ještě Caffone. Díky jejich
nevyzrálosti a rozdílným názorům na umění se projekt však
záhy rozpadá. Lipo je v ústraní a začíná se orientovat na
poezii, která mu slouží jako citlivější médium k zachycení
pravé povahy skutečnosti. Vlastními náklady pak tiskne sbírku
s ilustracemi writera Artyho nazvanou: Symboly a jiné básně.
Paulie a Caffone stihnou vyslat do světa ještě své demo - to
je však koncem jejich spolupráce.

Cesty páně jsou ale nevyzpytatelné. Lipo a Paulie si po čase
vše vyříkají, přičemž druhý jmenovaný stále aktivně vytváří
instrumentals, též píše básně a začíná i pomalu pracovat na
své sólové desce Mozoly. Při společném poslechu CD Básníci
před mikrofonem vzniká první vize projektu BPM a záhy je
nahrán první track: Kdo nemá co by daroval ten musí zpívat,
jenž je i přes své nedostatky jakýmsi reprezentantem jejich
intencí.

Při pohledu zpět se projekt BPM zdá být jen logickým vyústěním
jejich společného zájmu o umění (v širokém slova smyslu), o
potřebě vykročit za hranice rapové kultury, která odkazuje
pouze k sobě samé a promluvit k lidem jiným, osobitým jazykem.